V neděli 2. 6. 2024 půjdou při bohoslužbě, která začne v 10.00 hodin, poprvé ke svatému přijímání třeťáci, kteří se na tento den připravovali s otcem Pavlem Hofírkem po celý školní rok. Přípravou děti doprovázela katechetka Marie Rozsypalová. Své zážitky s dětmi popisuje v následujícím příspěvku.   
 
Jmenuji se Marie Rozsypalová a ráda bych se s vámi podělila o moji novou zkušenost katechetky. Tento školní rok 2023/24 jsem mohla poprvé strávit společně s dětmi a doprovázet je během přípravy na první svaté přijímání.
 
Během měsíce května jsem si uvědomila, jak ten čas neskutečně letí! Když jsem na začátku září stála před skupinkou dětí, z nichž většinu jsem znala z kostela, byl to skvělý pocit, ale na druhou stranu na mě padla úzkost ze zodpovědnosti, co všechno nás během roku čeká! A hlavně, na co se děti budou připravovat? Že poprvé přijmou Pána Ježíše do svého srdce.
 
Měsíc září byl pro mě hodně o učení jmen, kdy mi trvalo si je všechny zapamatovat. Říjen přeskočil jako voda. Vyzkoušeli jsme si vyrobit vlastní růženec. Po malých nezdarech, kdy nitě neposlouchaly a kuličky se nedařilo navléknout, se nakonec povedlo růženečky vyrobit. Ale i přes velikou snahu a pot na tvářích bylo vidět, jak se po schodech pastoračního centra kutálí různé perličky, protože to nitka někdy prostě nevydržela.
 
V listopadu jsme postupně začali probírat Desatero. Děti díky různým rébusům, křížovkám nebo kvízům objevovaly pestrost Desatera. A myslím, že podle některých by přikázání mohlo být i víc, např: 
11. NEPŮJDEŠ DO ŠKOLY
12. NEUKLÍZEJ
13. …
 
Přehoupla se doba adventní, doba vánoční a vykročili jsme do nového roku 2024. Během doby postní jsme si prošli Křížovou cestu a mohli si ji prožít i herecky jako vojáci, Pilát, Ježíš, Maria a další. Během této křížové cesty zaznívaly od dětí zajímavé věty typu: „To muselo Pána Ježíše strašně bolet. Proč byli na Ježíše tak zlí? Já bych mu nikdy neublížila. On musel být odvážný.“ V srdci mi stále rezonují tyto věty svojí jednoduchostí, a přesto hloubku podstaty.
 
Během Velikonoc jsme začali probírat SVÁTOST SMÍŘENÍ. Několikrát jsme zašli do kostela prohlédnout si zpovědnice. Nebo přesněji řečeno prozkoumat zpovědnice, aby děti věděly, kam půjdou ke zpovědi a jak to tam vlastně vypadá. Musím říct, že prohlídkou zpovědnice byly děti nadšené až tak, že některé nechtěly zpovědnici opustit! Zajímavé bylo tehdy setkání s jedním starším pánem, který se byl podívat do kostela. Když viděl rozzářené oči dětí, přišel za námi a povídá: „Je mi 63 let a naposledy jsem byl u zpovědi, když mi bylo asi 20 let. Když vidím, že to dokážou takové malé děti, tak to zvládnu také!“ A ten den se rozhodl, že půjde ke sv. zpovědi po 43 letech!
 
Po Velikonocích 24. 4. 2024 byl pro děti velký den. Jejich první svatá zpověď. Všichni rodiče byli určitě na své děti pyšní, a já také, jak svou první zpověď skvěle zvládly. Udělaly svůj první velký krok na cestě víry. Na cestě, po které půjdou společně s rodiči, sourozenci a celou svou rodinou.
 
2. června je čeká veliká slavnost a nejkrásnější den, kdy mohou s čistým srdcem přijmout Pána Ježíše. Měl by to být den, kdy jejich srdce dozrají pro Ježíše.
 
Touto cestou bych chtěla dětem z celého srdce popřát, aby cesta za Pánem Ježíšem byla dobrodružná a aby Boha neustále objevovaly a hledaly všude kolem sebe. A aby si na své cestě víry vybudovaly důvěrný VZTAH S JEŽÍŠEM.
 
Vaše katechetka Maruška
 
 
Maruško, tolik jsi toho pro naše děti udělala! Buď si jistá, že na tvoje provázení nikdy nezapomenou! Jsme ti za tvé laskavé vedení moc vděční! S velkým díkem rodiče